Mgr. Eliška Baloghová
Muzikoterapie
Absolventka Pedagogické fakulty UK v Praze, nyní studentka kombinovaného studia – oboru muzikoterapie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Živí se jako redaktorka webových stránek a muzikoterapeutka. Bez čeho nemůže žít? Je to rodina, příroda, hudba a četba. Eliška je vdaná a má třináctiletou dceru Leu. V rámci MaRS maratonu se můžeme těšit na ukázku muzikoterapie – metody, která cíleně využívá zvuků a hudby k terapeutickým účelům. Pro pacienty s RS je vhodná jako podpora pohybových i kognitivních funkcí, slouží ke zpracování a vyjádření emocí, napomáhá relaxaci a při skupinových aktivitách k pocitu sounáležitosti s druhými. „Není potřeba mít hudební sluch, ani hrát na žádný hudební nástroj,“ vzkazuje lektorka. Její životní příběh Eliška: Už nežehlím a raději jdu na procházku si přečtěte na webu NFI. 

Michaela Clark
Shiatsu – dotek
Do pohybu se definitivně zamilovala díky aikidu. Japonské bojové umění, trochu jiné než všechny ostatní. Jde v něm o harmonii a vnitřní i vnější rovnováhu. A taky o padání a vstávání… A pak už bylo jen pár kroků k masážím a shiatsu, které studovala u fyzioterapeuta Jana Pletánka v Pardubicích. “Po čtyřech letech praxe mi dává čím dál větší smysl jemnost, se kterou shiatsu pracuje,” říká. Díky tomuto přístupu je podle ní shiatsu vhodné pro všechny bez rozdílu věku nebo pohyblivosti. “Čeká nás objevování jak být v kontaktu s druhými a neztratit kontakt sám se sebou, jemná relaxace i praktická cvičení ve dvojicích,” dodává lektorka.

 

Prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, CSc.
Kundalini jóga
Nestorku české neurologie na poli RS asi není nutné šířeji představovat. Vloni obdržela primářka MS centra při VFN Praha, která je autorkou více než 290 originálních prací, dvou oceněných monografií a řady materiálů pro pacienty, státní medaili za zásluhy v oblasti vědy a také cenu Milady Paulové za celoživotní přínos vědě. Cvičení kundalini jógy pro pacienty s RS zavedla do repertoáru fyzioterapie ve VFN v roce 2016. „Propojuje tělo a ducha způsobem, který je posilující i relaxační, vede člověka k hlubšímu vnímání sebe a smyslu,“ vysvětluje, proč se tento typ jógy ideálně hodí právě pro ereskáře. Lekce na MaRS maratonu je vždy ukázkou této metody, nikoli vyčerpávajícím přehledem jejích možností.

Martina Chalupníková
Vědomé dýchání
Jak sama říká, má to štěstí, že v životě dělá to, co ji opravdu baví a naplňuje. Tím je práce fyzioterapeuta a vedení workshopů, kde pracuje s dechem, pohybem, zvukem. Její specializací je zaměření na pánevní dno. „I na maratonském workshopu půjdeme do kontaktu s oblastí pánevního dna. Pozveme dech, pohyb a zvuk, aby nám pomohly uvolnit stažená místa. S láskou a úctou ke svému vlastnímu tělu. Ale také s odvahou dívat se na věci skryté uvnitř. Tím, že si dovolíme uvolnit se, vytváříme prostor pro to, aby to staré mohlo odejít a nové přijít,“ říká lektorka.
www.vedomedychani.cz
www.fyzioterapie-poradenstvi.cz

Renata Malinová
Večerní relaxace
V MS centru Neurologické kliniky při VFN v Praze 2 poskytuje psychoterapeutickou péči pacientům s RS. Ve své dlouholeté praxi se podle svých slov setkala téměř se vším, co může člověka v životě potrápit i potěšit. Vychází z předpokladu, že každý člověk spoluvytváří svůj příběh z minulých i současných zkušeností, který poté ovlivňuje jeho emoce, chování, myšlení, tělesná onemocnění a prožívání života. Je přesvědčena, že komplexní rehabilitací (fyzioterapie a psychoterapie) získávají pacienti osobní svobodu k plnohodnotnému a smysluplnému životu. Během večerní maratonské lekce s názvem “Odpočiň si, tělo moje i duše” seznámí účastníky se základními pravidly relaxace. „Naučíme se také autogenní trénink a na dobrou noc vám dám dárek – brašnu pro údržbu sebeúcty – řízenou imaginativní relaxaci,“ prozrazuje.

Mgr. Kristina Medková
Cvičení pánevního dna s prvky DNS
Pracuje jako fyzioterapeut na Klinice neurologie ve FN Motol. V péči má ležící i ambulantní pacienty s neurologickými poruchami a je členem týmu, který se věnuje pacientům s poruchami pánevního dna. „Tématem mé maratonské lekce bude zapojení pánevního dna v centrovaných pozicích,“ přibližuje fyzioterapeutka.

 

 

Eva Ornstová
Koordinace, rovnováha, smysly
Taneční pedagožka s dlouholetou a rozmanitou praxí stále hledající nové způsoby zkvalitnění pohybu. Zabývá se výukou jak profesionálů, tak amatérů, malých dětí i seniorů. Díky diagnóze RS, se kterou se potýká již více než desetiletí, začala předloni na popud psychoterapeutky Renáty Malinové pracovat na pohybové terapii pro pacienty s RS, kterou už dvakrát s kladnou odezvou vyzkoušela na semináři pořádaném na Monínci. „Ve svých lekcích se zaměřuji na koordinaci celého těla, orientaci v prostoru, vnímání svého i cizího pohybu, jemnou motoriku a další kognitivní funkce,“ říká. To vše se podle ní děje za pomoci rytmu a inspirativního hudebního doprovodu tak, aby účastník lekce neměl pocit, že cvičí, ale že se baví. „Zkrátka “blbneme spolu, abychom nezblbli”,“ dodává. Více vám prozradí v rozhovoru Nebuď nedočkavá a nemrač se, který si můžete přečíst na webu NFI. 

Marcela Řasová
Pohyb s hudbou (vsedě na židlích i na vozících)
Vystudovala Speciální pedagogiku zdravotně postižených se specializací na taneční a uměleckou výchovu na FTVS UK. Již za studií se věnovala cvičení s lidmi s RS a účastnila se studijní stáže na kanadské univerzitě v Sherbrouku. Poznatky z Walking school profesora Abele následně začala využívat během své terapie. „Začala jsem používat krokové variace a prvky z kruhového tréninku a spojila je s hudbou. Spolupracovala jsem s folklorním souborem Moták a uspořádali jsme několik společných vystoupení. V současné době cvičím s lidmi s RS i s lidmi v domově důchodců,“ říká. Ve své terapii využívá spojení rytmu hudby a těla tak, aby pomohla provádět a vést pohyb i dech, neboť rytmus provází celý náš život. Ať je to tlukot srdce, dýchání či naše kroky. Součástí terapeutických hodin je nácvik koordinace, cviky na odstranění svalové dysbalance, procvičení levé i pravé mozkové hemisféry, snaha o zlepšení rovnováhy pomocí vychylování ze základních pozic, nácvik správného sedu na židli (vozíku). „Využíváme prvky z jógy i tai-či. Jednotlivé cvičební prvky pak skládám do choreografií a vzniká nám pohybová skladba – tanec. Hodiny jsou koncipovány tak, aby se jich mohli zúčastnit všichni, bez ohledu na míru postižení. Tančit se dá vsedě na židli či vozíku i ve stoje,“ uzavírá Marcela Řasová. Přečtete si její příběh Tančit se dá i vsedě na vozíku na webu NFI.
 

Mgr. et Mgr. Petr Řezníček
Tai-či
Vystudoval fyzioterapii a tělesnou a pracovní výchovu zdravotně postižených. Působí jako fyzioterapeut v RS centru při VFN v Praze, kde pracuje s ambulantními pacienty jak individuálně, tak i při skupinových cvičeních, včetně tai-či. “Na své lekci vás seznámím se základními principy tai-či, tradičním čínským cvičením pro zdraví, sebeobranu, rozvoj osobnosti a dlouhý věk,” prozrazuje. Kurzy tai-či vede i při své soukromé praxi v Lomnici nad Popelkou, kde žije se svou rodinou.

 

 

 

Bianka Smaržíková
Ranní cvičení pro zdravá záda
Fyzioterapeutka Neurologické kliniky a MS centra na Praze 2 vystudovala bakalářský obor fyzioterapie a pokračuje ve studiu se zaměřením na organizaci a řízení ve zdravotnictví. Ráda tráví čas cvičením jógy, zdokonalováním své španělštiny a poznáváním nových míst. Její skupinovou lekci ocení lidé každého věku, se sedavým zaměstnáním nebo bolestmi zad. „Můžete se těšit na posílení hlubokého stabilizačního systému, cviky na protažení a dechová relaxační cvičení,“ láká terapeutka. Podle ní existuje pět důvodů, pro které se na cvičení vyplatí chodit – zlepšení stavby těla, odstranění bolesti zad, vyrovnání svalových dysbalancí, snížení stresu a dobrá společnost.

Mgr. Barbora Staníčková
Balanční trénink
Barbora je fyzioterapeut působící v RS centru na Karlově náměstí VFN v Praze. Zaměřuje se především na terapii poruch rovnováhy u pacientů s roztroušenou sklerózou a možnostmi využití moderních technologií v rámci rehabilitace. Balanční trénink bude určen pro pacienty, kteří mají problémy s rovnováhou a zároveň mohou cvičit ve stoje s minimální oporou. Trénink bude začínat protažením potřebných svalových skupin a stimulací plosek nohou. Dále bude následovat cvičení s vlastním tělem a trx a cviky pro posílení břišního svalstva. Cvičení bude zakončeno protažením svalů a relaxací. Náročnost lekce je střední, z důvodu zařazení balanční pomůcky.

Mgr. et Mgr. Lucie Suchá
Pilates
Vystudovala fyzioterapii a sport a výchovu tělesně postižených. V současné době dokončuje psychoterapeutický výcvik Integrativní psychoterapie zaměřené na tělo. Už od školy se věnuje rehabilitaci pacientů s RS. Se svými kolegyněmi a kolegy založila spolek MSrehab, z.s., který mý za cíl vzdělávat rehabilitační odborníky v problematice RS. Také se věnuje skupinovým cvičením pro děti i dospělé. Ve volném čase ráda sportuje, cestuje, čte, chodí do přírody za kulturou a hlavně tráví čas se svým mužem a dvěma dcerami. Její hodina pilates je vedena tak, aby si zacvičil jak začátečník, tak i pokročilý cvičenec. „Prvky a pozice se dají různě modifikovat a díky tomu je možné nastavit náročnost cvičení dle vašich schopností,“ objasňuje. Pilates je cvičení zaměřené především na správné posílení středu těla a protažení zkrácených segmentů.  Mohou se při něm využívat i různé pomůcky – válce nebo velké i malé míče.